Co je to korek

Korek se získává z korkového dubu, což je dvouděložná rostlina z čeledi bukovitých. Sem patří pochopitelně i stromy vyskytující se u nás, např. kaštan a buk. Tento rod obsahuje více než 600 jednotlivých druhů stromů. O dřevo, lýko nebo plody mnohých z těchto stromů existuje velký hospodářský zájem. Je to jediný dub, který dává korek. Žádný jiný strom neprodukuje tak silnou a odolnou kůru.

Korkový dub – zdroj korku díky regeneraci kůry

Korkový dub je druh lesního stromu o desítkách odrůd. Lze je rozlišit dle určitých zvláštností koruny, listů a plodů. Korkový dub má schopnost regenerovat svoji kůru. Umožňuje tak její loupání bez toho, aby se strom poškodil. Velmi důležité jsou pro korkový dub kořeny, které umožňují pevné uchycení v půdě. Brzy při klíčení vyroste z žaludu korkového dubu hlavní kořen (kořen kůlový), který je svislý a roste hluboko do země, pokud to charakter půdy dovolí.

Během růstu se k hlavnímu kořenu přidávají různé postranní kořeny. Postupně se dělí a ztenčují, až se zúží na tloušťku vlasu. Kořínek zpočátku aktivně roste, což vysvětluje přirozenou regeneraci korkového dubu za téměř nehostinných klimatických a půdních podmínek. Nekryté silné kořeny zejména v těsné blízkosti jejich kmene vytvářejí korek, stejně jako kmen.

Korek a jeho složení

• Suberin (45%) – hlavní komponent buněčných stěn působící pružnost korku
• Lignin (27%) – pojící sloučenina
• Polysaccharides (12%) – komponent buněčných stěn určující texturu korku
• Tannins (6%) – polyfenylenová sloučenina určující barvu korku
• Ceroids (5%) – hydrofobní sloučenina zajišťující nepropustnost korku
• Minerální voda, glycerin, a ostatní prvky představují 4%

Korek je přírodní produkt. Každá buňka obsahuje plyn podobný vzduchu (min 50%), stěny buněk jsou tvořeny celulózou, suberinem a voskem. Suberin spolu s voskem způsobuje, že korek nepropouští ani tekutiny, ani plyny. Tato vynikající vlastnost spolu s výbornou regenerací po stlačení činí korek ideálním produktem pro uzavírání lahví.

Jak se sklízí korek

Korek je produkt z kůry korkového dubu. Víte ale, jak se tento unikátní materiál získává? Nejen to, ale i další zajímavosti se dozvíte níže:

• korkové duby rostou v typickém korkovém pralese,
• kůra korkového dubu se loupe jednou za 9 až 12 let,
• první sklizeň se může provést až po 25 letech od výsadby,
• korek bývá kvalitní až po třetí sklizni, tzn. až po 75 letech,
• některé stromy dosáhnou stáří až 500 let,
• korkový dub má schopnost regenerovat svoji kůru,
• každý strom nese označení data poslední sklizně,
• kůra se sklízí v pravidelných intervalech,
• na sklizeň se používají zvláštní sekerky, aby se nepoškodila membrána,
• oranžové membrány zůstávají při loupání kůry nedotčené,
• velké kusy korku jsou pro výrobu zboží nejlepší,
• korková kůra je několik centimetrů silná,
• po sklizni se korková kůra roztřídí podle kvality,
• největším pěstitelem korkového dubu je Portugalsko,
• mezi další pěstitele se řadí Itálie, Španělsko, Francie, bývalá Jugoslávie a Severní Amerika.